Jdi na obsah Jdi na menu
 


Josef Hříbek, Mandžusko země budoucnosti.

Josef Hříbek

knížka

MANDŽUSKO

ZEMĚ BUDOUCNOSTI

PRAHA 1932

Veškerá práva vyhrazena.

Copyright 1932 by Josef Hříbek, profesor, Dejvice 335.

ÚVOD.

   Před dvaceti sedmi roky psaly o Mandžusku noviny celého světa. Na rozsáhlých pláních, na vyhaslých sopkách, ano i před branami hlavního města starobylého Mukdenu hřímala děla a rachotily pušky. Celé Mandžusko otřásalo se nejtěžším dělostřeleckým ohněm, jaký kdy Asie poznala, bylo arénou rusko-japonské války.

   Tenkráte jsme dychtivě sledovali zprávy ze vzdáleného bojiště a radovali se z každého, sebemenšího ruského vítězství. Bohužel těch vítězství bylo málo. Porážka za porážkou donutila Rusko k potupnému míru. Nedostatečným zásobováním válečnými potřebami, bezstarostností ruských důstojníků a nepoctivostí ruských intendantů a dodavatelů Rusko válku prohrálo.

   Mírem portmouthským, uzavřeným r. 1905, ztratilo Rusko Ljaodunský poloostrov s přístavem Port Arturem a Dálným, jižní část ostrova Sachalinu a velkou část jihomandžuské dráhy až do stanice Kuančendzy.

    Poslední dobou celý svět opět obrací zrak na Dálný východ, kde Japonsko a Čína zahájily v Mandžusku přímé nepřátelství. Československý lid sleduje pozorně i nyní události, odehrávající se na Dálném východě, neboť Mandžusko má pro náš obchod a naše kolonisty neobyčejný význam.

    Mandžusko tvoří důležitou kapitolu i v našem zahraničním odboji. Celé desítky tisíců legionářů projely Mandžuskem. Českoslovenští vojáci ocitli se tu v světě, kterého předtím nikdy v životě neviděli. Setkali se tu tváří v tvář s čínským lidem, o němž doma slyšeli jen báchorky. Českoslovenští legionáři, kteří projížděli Mandžuskem, svým vystupováním a demokratickým chováním zanechali u Číňanů nejkrásnější vzpomínky.

   Mandžusko jest země budoucnosti, pravé eldorado pro pracovitého dělníka, vzdělaného rolníka a lesníka. Československému kapitálu a inteligentním československým silám kyne v Mandžusku budoucnost. Doufejme, že požehnaný mír vnese v blízké době do této slibné země plno kulturního blahobytu a dobrodiní.

   Dva roky jsem žil v Mandžusku. Zahnal mne tam osud neočekávaně jako důstojníka spojení mezi československou, japonskou a čínskou armádou, jako velitele československé posádky a konečně jako zástupce mimořádného plnomocníka československé vlády pro Dálný východ. Měl jsem příležitost procestovati celou zemi a seznámiti se s jejím obyvatelstvem, s jeho zvyky a obyčeji. Odhodlal jsem se napsati tuto knížku, abych aspoň trochu informoval československou veřejnost o této zemi, tak daleké a celkem málo známé.

   V knížce líčím osobní dojmy a vzpomínky psané podle deníku. K dějinám, k zeměpisnému přehledu a k hospodářským poměrům použil jsem pramenů, které mi skýtala rozsáhlá ruská a anglická literatura o Mandžusku. Nejdůležitější z nich uvádím na konci této knížky.

V Praze v dunu 1932.              Josef Hříbek  (tento exemplář je originálně podepsán autorem knížky s datováním-28.II. 35).

___________________

Připravil vnuk Jan Hříbek, Lom u Tábora.