Josef Hříbek, Mandžusko země budoucnosti.
Josef Hříbek
knížka
MANDŽUSKO
ZEMĚ BUDOUCNOSTI
PRAHA 1932
Veškerá práva vyhrazena.
Copyright 1932 by Josef Hříbek, profesor, Dejvice 335.
ÚVOD.
Před dvaceti sedmi roky psaly o Mandžusku noviny celého světa. Na rozsáhlých pláních, na vyhaslých sopkách, ano i před branami hlavního města starobylého Mukdenu hřímala děla a rachotily pušky. Celé Mandžusko otřásalo se nejtěžším dělostřeleckým ohněm, jaký kdy Asie poznala, bylo arénou rusko-japonské války.
Tenkráte jsme dychtivě sledovali zprávy ze vzdáleného bojiště a radovali se z každého, sebemenšího ruského vítězství. Bohužel těch vítězství bylo málo. Porážka za porážkou donutila Rusko k potupnému míru. Nedostatečným zásobováním válečnými potřebami, bezstarostností ruských důstojníků a nepoctivostí ruských intendantů a dodavatelů Rusko válku prohrálo.
Mírem portmouthským, uzavřeným r. 1905, ztratilo Rusko Ljaodunský poloostrov s přístavem Port Arturem a Dálným, jižní část ostrova Sachalinu a velkou část jihomandžuské dráhy až do stanice Kuančendzy.
Poslední dobou celý svět opět obrací zrak na Dálný východ, kde Japonsko a Čína zahájily v Mandžusku přímé nepřátelství. Československý lid sleduje pozorně i nyní události, odehrávající se na Dálném východě, neboť Mandžusko má pro náš obchod a naše kolonisty neobyčejný význam.
Mandžusko tvoří důležitou kapitolu i v našem zahraničním odboji. Celé desítky tisíců legionářů projely Mandžuskem. Českoslovenští vojáci ocitli se tu v světě, kterého předtím nikdy v životě neviděli. Setkali se tu tváří v tvář s čínským lidem, o němž doma slyšeli jen báchorky. Českoslovenští legionáři, kteří projížděli Mandžuskem, svým vystupováním a demokratickým chováním zanechali u Číňanů nejkrásnější vzpomínky.
Mandžusko jest země budoucnosti, pravé eldorado pro pracovitého dělníka, vzdělaného rolníka a lesníka. Československému kapitálu a inteligentním československým silám kyne v Mandžusku budoucnost. Doufejme, že požehnaný mír vnese v blízké době do této slibné země plno kulturního blahobytu a dobrodiní.
Dva roky jsem žil v Mandžusku. Zahnal mne tam osud neočekávaně jako důstojníka spojení mezi československou, japonskou a čínskou armádou, jako velitele československé posádky a konečně jako zástupce mimořádného plnomocníka československé vlády pro Dálný východ. Měl jsem příležitost procestovati celou zemi a seznámiti se s jejím obyvatelstvem, s jeho zvyky a obyčeji. Odhodlal jsem se napsati tuto knížku, abych aspoň trochu informoval československou veřejnost o této zemi, tak daleké a celkem málo známé.
V knížce líčím osobní dojmy a vzpomínky psané podle deníku. K dějinám, k zeměpisnému přehledu a k hospodářským poměrům použil jsem pramenů, které mi skýtala rozsáhlá ruská a anglická literatura o Mandžusku. Nejdůležitější z nich uvádím na konci této knížky.
V Praze v dunu 1932. Josef Hříbek (tento exemplář je originálně podepsán autorem knížky s datováním-28.II. 35).
___________________
Připravil vnuk Jan Hříbek, Lom u Tábora.